Edukační centrum Pražského hradu

Edukační centrum Pražského hradu vnímáme jako otevřenou instituci, která má být srozumitelná, přístupná a živá – nejen programem, ale i prostorem. V návrhu EDUcentra vycházíme z respektu k Mockerovým domům. Naší ambicí je vrátit jim důstojnost, čitelnost a přehlednost vnitřního pohybu. Rehabilitujeme základní logiku domu: vstup je znovu vstupem, schodiště opět schodištěm, dvůr zase dvorem. Vnější podobu směrem do Jiřského náměstí zachováváme; drobné, kultivované zásahy zajišťují bezbariérový a srozumitelný vstup pro všechny návštěvníky. Vstupní foyer chápeme jako centrální uzel orientace i kurátorského sdělení. Bistro se stává přirozeným prodloužením veřejné části a podporuje její každodenní život. Zastropením probořeného dvora vzniká plnohodnotné nádvoří a zároveň výstavně-přednáškový sál v 1.PP, který rozšiřuje kapacity centra a umožňuje přímý kontakt s historickou hradbou. Edukační patro navrhujeme jako otevřený, flexibilní celek s důrazem na variabilitu, akustický komfort a přirozenou orientaci.

Vstupní foyer vnímáme jako HUB veškerého následného dění a obsahu EDUcentra. Je zde dostatek místa ke vstupu a zorientování se. Návštěvník zde získá intuitivní a rychlý přehled o tom, co a kde tento dům nabízí. Do foyer umísťujeme kruhovou stěnu s integrovaným dotykovým LED panelem. Jeho obsah se bude měnit v závislosti na aktualizovaném kurátorském programu nebo momentálně probíhající akci. Jeho obsahová kvalita bude klíčová, stejně jako kvalita celkové vizuální identity EDUcentra jako instituce, která bude přítomna ve fyzickém i digitálním prostoru.

Na druhé straně kruhové stěny s LED panelem umísťujeme lavičku a sestavu zabudovaných uzamykatelných šatních skříněk různé velikosti, vhodných od osobních drobností po dětské kočárky.

Kromě kruhové stěny, šatních skříněk a ořechové lavičky, nevkládáme do tohoto prostoru žádný další pevně instalovaný prvek. Je zde však flexibilní nábytek – nerezové výstavní stolky. Tyto stolky s půdorysnou stopou 85×85 cm budou sloužit k prezentaci propagačních materiálů, ale i jako platforma k umístění kurátorského výstavního obsahu s různou mírou interaktivity. Tyto stolky je možné přes podlahové el. krabičky napojit na elektro i data a rozšířit tak variabilitu na nich vystavovaného obsahu. Lze je snadno demontovat, přesunout a během konání společenské akce jeho snadno adaptovat na recepční pult.

Vstupní foyer vnímáme jako HUB veškerého následného dění a obsahu EDUcentra. Je zde dostatek místa ke vstupu a zorientování se. Návštěvník zde získá intuitivní a rychlý přehled o tom, co a kde tento dům nabízí. Do foyer umísťujeme kruhovou stěnu s integrovaným dotykovým LED panelem. Jeho obsah se bude měnit v závislosti na aktualizovaném kurátorském programu nebo momentálně probíhající akci. Jeho obsahová kvalita bude klíčová, stejně jako kvalita celkové vizuální identity EDUcentra jako instituce, která bude přítomna ve fyzickém i digitálním prostoru.

Rehabilitujeme původní vstup v levé části domu. Výškový rozdíl přízemí řešíme před domem vložením nového schodiště a rampy z pískovce s kamennou, v zimě vyhřívanou, lavičkou. Současné vstupy, řemeslně velmi kvalitně provedené, uzavíráme bezrámovým zasklením, díky kterému dokáže objekt upozorňovat kolemjdoucí na aktivity, které se odehrávají uvnitř. Prosklené dveře staro-nového vstupu mají rámy v nerezové povrchové úpravě. Název instituce je citlivě kotven mezi spáry zdiva nad dveřmi. Druhý vstup si zachovává dveře s původní profilací a prosklením. Název instituce, doplněný o slovo BISTRO, bude nad tímto vstupem kotven stejným způsobem.

Probořený prostor Dvora jsme v celé ploše uzavřeli doplněním nového stropu. Vznikne obyčejné nádvoří, bezbariérově přímo přístupné z 1.NP přes původní otvory. Jsme přesvědčeni, že právě toto řešení dvora poskytuje nejvyšší přidanou hodnotu a nejširší možnosti využití pro potřeby veřejné i edukační části centra. Přítomnost památkově nejhodnotnější části stavby, hradby realizované na konci 15. století Benediktem Riedem z Piestingu, je na dvoře náznakově čitelná materiálovou změnou v dlažbě. Samotná nejstarší část hradby je ze dvora viditelná pohledem skrz skleněný světlík integrovaný do podlahy dvora. Tvar světlíku kopíruje tvar niky v původní hradbě. Přivádí scénické minimum přirozeného světla do prostoru výstavně-přednáškového sálu v 1.PP, který vznikl zastropením dvora. Světlík návštěvníkům napovídá, že pod svýma nohama najdou další prostor ve kterém mohou hradbu, zrestaurovanou a chráněnou vůči destruktivní síle počasí, nalézt v celé své kráse. Předprostor přednáškově-výstavního sálu je z přízemí intuitivně přístupný vnitřními schodišti i výtahem. Samotný sál nabízí efektivní rozšíření interiérových kapacit a programové náplně veřejné části EDU centra. V místě střílny v historické hradbě je ze sálu unikátní výhled do Jeleního příkopu i na jiné historické objekty severního areálu Pražského hradu.

Dvorní fasáda bude včetně detailů profilace říms a ostění v omítce obnovena do téměř původního stavu. Vkládáme několik decentních novotvarů – balkony, osvětlení (integrované přímo do fasády) a nové, prodloužené, zámečnicky elegantně provedené, kotvy dešťových svodů. Díky nim budou svody od fasády odsazeny a nebudou muset prorážet fasádní římsy nebo se římsám vyhýbat změnou svého tvaru.

Relaxační místnost je pohodovým multifunkčním prostorem. Zachování stěny v boční části dispozice tohoto prostoru vymezujeme intimnějśí prostor k odpočinku. Volba teplých a měkkých materiálů poskytuje pohodlí, zlepšuje akustiku, vybízí ke zpomalení nebo koncentraci. Akustické závěsy i vybavení lehkými kubickými sedáky, které mají na dotek příjemný a snadno udržovatelný povrch, umožňuje velmi snadnou a rychlou adaptaci k vícero režimům fungování – herna, učebna, volný prostor, kino, případně jejich kombinace.

Edukační centrum Pražského hradu

1. místo v anonymní soutěži

architektonická studie

2026

René Dlesk, Tamara Kolaříková, Kristián Vnučko, Anna Kreiza

Pavlína Malíková, Steiner a Malíková krajinářští architekti, ZAN studio

Praha, Česká republika